8 nejčastějších problémů, které se zaměstnanci stydí říct osobně

V České republice je dlouhodobě rekordně nízká nezaměstnanost a řada firem má problém najít a udržet kvalifikované zaměstnance. Zaměstnavatelé si začínají uvědomovat, že není důležitý jen vnější obraz firmy, ale i spokojenost zaměstnanců. 

Firmy začínají whistleblowing chápat jako příležitost, jak zlepšit firemní kulturu 

Když v prosinci 2021 vstoupila v platnost směrnice EU o whistleblowingu, znamenalo to primárně pro státní sféru povinnost zavést interní oznamovací systém. Stejná povinnost čeká po schválení českého zákona o ochraně oznamovatelů také soukromé firmy s více než 50 zaměstnanci. 

Objevuje se však stále více firem, které nečekají na to, až jim zavedení oznamovacího systému nařídí zákon, ale začínají jej používat již nyní. Zavedení interního oznamovacího kanálu totiž není pouze byrokratická nutnost, ale velmi dobrá příležitost, jak například zvýšit zaměstnaneckou spokojenost.

Whistleblowing platforma Nenech to být umožňuje snadno a rychle zjistit problémy zaměstnanců a díky možnosti další komunikace pomoct personalistům s jejich efektivním řešením.

Co zaměstnance trápí nejčastěji? 

Když využijete naplno potenciál interního oznamovacího kanálu, můžete se setkat s velmi širokou škálou oznámení od upozornění na trestnou činnost přes šikanu až po zdánlivě neškodné problémy, jako je zanedbaný úklid. Tyto drobné problémy však mohou mít významný dopad právě na zaměstnaneckou spokojenost. Připravili jsme pro vás přehled nejběžnějších zaměstnaneckých problémů, s jakými se můžete po zavedení interního oznamovacího kanálu ve vaší společnosti setkat.

Zanedbaný úklid, špatné podmínky na pracovišti 

„Píše na dveře od záchodu sprostá slova“, „nesplachuje“, „nepoužívá štětku na WC“ – takto si mohou zaměstnanci (anonymně) stěžovat na své méně čistotné kolegy. Zaměstnanci jsou nejčastěji nespokojeni s čistotou v šatnách, s úklidem sociálního zařízení a nedoplňováním toaletních potřeb, s úklidem kuchyňky i kanceláří. 

Na kulturu pracovního prostředí má negativní dopad také nadměrný hluk – zaměstnance ve výrobě může trápit příliš velká hlučnost ve výrobní hale, v kanceláři zase kolega, který je neustále na telefonu. Podobně nepříjemným problémem je také velké horko nebo zima.

Ochranné pomůcky a bezpečnost

Tam, kde je potřeba používání ochranných pomůcek, se objevuje nový potenciální problém. Zaměstnancům někdy nevyhovuje kvalita osobních ochranných pomůcek, vadí jim, že si je nemohou pravidelně měnit za nové, nebo že jsou po nich ochranné pomůcky vyžadovány i v situacích, kdy to (alespoň z jejich pohledu) není potřeba. 

Na některých pracovištích se zase zaměstnanci necítí bezpečně – zpravidla při práci na stavbách, kde se dostatečně nedbá na všechna bezpečnostní pravidla. Přitom, pokud si stěžují, mají velmi často pocit, že vedení nijak nereaguje. Komunikace firmy k zaměstnancům je obecně dalším problémovým faktorem.

Komunikace, zaškolení a meetingy

Špatná komunikace a nedostatečné vysvětlování změn může vést k jejich odmítání a nespokojenosti. Pro zaměstnance je důležité vědět, jak je firma organizovaná a kam směřuje. Někdy se první nespokojenosti objeví bezprostředně po nástupu do zaměstnání, a to když se novému zaměstnanci nedostane odpovídajícího zaškolení a podpory. Velmi rozšířeným problémem jsou například neaktualizované manuály a jiné materiály. Další kritický bod představují meetingy, které bývají neproduktivní a pro účastníky nesmyslné – a pro spokojenost v zaměstnání je právě pocit smysluplnosti klíčový.

Benefity

Až 35 % zaměstnanců není spokojeno se skladbou či množstvím benefitů. Zaměstnanecké benefity jsou v takovém případě kontraproduktivní, protože firma vynakládá náklady na něco, o co zaměstnanci nestojí, a obě strany jsou ve výsledku nespokojené. Typickým příkladem jsou například v minulosti „populární“ podnikové chaty, nebo stravenky v hodnotě, která pokryje sotva polovinu ceny oběda.

Home office

Práce z domova se pod vlivem pandemie stává novou normou a týká se až třetiny všech zaměstnanců. Podle dostupných průzkumů se 50 % zaměstnanců z domova pracuje špatně. Trápí je zejména komplikovaná komunikace s kolegy, složité připojení do firemní sítě a absence plnohodnotného přístupu do firemních aplikací.

Neshody v kolektivu a nespokojenost s nadřízeným 

Špatné vztahy s kolegy patří mezi tři nejčastější důvody pro odchod ze zaměstnání. Nezřídka se stává, že i když ve firmě převládá pozitivní atmosféra, některá specifická skupina zaměstnanců prožívá neshody. Ty může například vyvolávat zaměstnanec, který na úkor ostatních neplní pracovní úkoly. Ve vážnějších případech napjaté vztahy mezi kolegy vyústí i ve fyzické útoky. Podle průzkumů je velmi rozšířená také nespokojenost s top managementem, s nadřízeným, nebo se spoluprací mezi odděleními.¹

Šikana a sexuální obtěžování

Šikana i sexuální obtěžování občas v práci zažívá až 45 % zaměstnanců. Odhaduje se, že šikana na pracovišti je příčinou pětiny všech sebevražd a každý desátý šikanovaný zaměstnanec musí vyhledat odbornou psychiatrickou pomoc. Sexuální obtěžování je neméně nebezpečné, protože podle odborníků může mít na psychiku obtěžované osoby podobný dopad jako znásilnění a dlouhodobě ji traumatizovat. Nejběžnějším vzorcem je, když muž (zpravidla nadřízený) sexuálně obtěžuje ženu – s takovou formou obtěžování se v Česku setká celá polovina všech žen.

Protiprávní jednání 

Na oznámení trestných činů se vztahuje připravovaný zákon na ochranu oznamovatelů i směrnice EU o whistleblowingu. V případě oznamování protiprávních jednání jde vůbec nejčastěji o trestné činy v oblasti veřejných zakázek, v oblasti nakládání s veřejným majetkem a v oblasti financí (dotace, úvěry, půjčky…).² Předmětem whistleblowingového oznámení se však může stát i ohrožení ochrany přírody, ohrožení zdraví osob, znásilnění aj.

Interní oznamovací kanál je nejvhodnější nástroj, díky kterému se mohou zaměstnanci svěřit s čímkoli, co je trápí. 

Potřebujete poradit, jak efektivně zavést whistleblowing platformu? 

Zdroje: 

1 Co trápí české zaměstnance? Průzkumy ve firmách ukazují na chyby šéfů. TCC online, 2016. Dostupné z: https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/zamestnani-problemy-spokojenost.A160606_103334_podnikani_kho

2 Analýza praktických zkušeností s whistleblowingem. Oživení, 2011.

Jak vznikl projekt Nenech to být?

Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech ji vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm jako nástroj, pomocí kterého mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu ve školách. Do 4 let zavedlo NNTB 1 800 škol.

V roce 2020 začaly NNTB používat další organizace jako platformu pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě, například DPD, Sportisimo, Pilulka.cz, Zásilkovna, AAA Auto, Zentiva a město Brno.