Helena Jezkova
Whistleblowing může být v řadě firem stále vnímán negativně. Tento pohled je zaviněn používáním nevhodných zastaralých nástrojů, které nejsou dostatečně zabezpečené a oznamovateli neposkytují anonymitu.
Používání e-mailů, telefonů či fyzických schránek důvěry vede k tomu, že se zaměstnanci obávají své podněty poskytnout. Průzkum konzultační firmy EY například ukázal, že využívání těchto nástrojů je důvodem, proč 56 % případů nekalého jednání není vůbec oznamováno. Svědci se obávají, že se po nahlášení stanou terčem odvety nebo o své zaměstnání přijdou.
Odvety ze stran kolegů či zaměstnavatelů jsou nejčastějšími bariérami, proč se lidé ve firmách k whistleblowingu bojí odhodlat. Jsou označováni za „práskače”, čelí nevybíravým útokům, jsou přeloženi na jiné oddělení nebo dostanou horší a podřadnější práci. Americká studie z roku 2008 například na vzorku 84 whistleblowerů uvedla následující čísla – drtivá většina, tedy:
Alarmující jsou v tomto směru například případy oznámení o sexuálním obtěžování na pracovišti. Ačkoli 81 % žen se v zaměstnání se sexuálním obtěžováním setkalo, pouze jedna z deseti žen podala na pachatele oficiální stížnost. Podle britského průzkumu agentury YouGov, provedeného organizací UN Women UK, ohlásí případy sexuálního obtěžování pouze 4 % žen. Přibližně 45 % žen by sexuální obtěžování nenahlásilo, jelikož by se dle nich ve skutečnosti nic nezměnilo.
Důvodem pro nedůvěru k whistleblowingu je v mnoha případech také nedostatečné školení ze strany vedení firem, které svým zaměstnancům nedává najevo, že ve firemních strukturách existují nástroje, jak problém ohlásit. Z toho důvodu až 42 % zaměstnanců nekalé jednání vůbec neoznámí, neboť neví, jak to má udělat. Důležité proto je, aby byli zaměstnanci proškoleni ve všech možnostech, jak s informacemi o nekalé činnosti pracovat.
Svůj vliv na prohlubování problémů má ve společnostech také často takzvaný efekt přihlížejícího, kdy dotyčný zaměstnanec, který je s nekalým jednáním obeznámen, ze strachu raději předpokládá, že problém ohlásí někdo jiný. Jak by se mohlo na první pohled zdát, nehraje v tomto směru roli ani pohlaví či míra extrovertního vystupování. Behaviorální studie například poukazují na fakt, že ochota lidí „zapískat na píšťalku” je jak u mužů tak žen přibližně rovnocenná, stejně tak introvertů i extrovertů. Na míru ochoty skrze whistleblowing nekalé jednání oznamovat nemá vliv ani věk.
Z toho důvodu firmy stále častěji od těchto „tradičních kanálů” upouští a aplikují digitální whistleblowingové platformy. Mezi jejich přednosti patří především jednoduchost, dostupnost každou hodinu po celý týden a naprostá anonymita oznamovatelů. Nevyžadují pokročilejší IT správu či registraci svých uživatelů. Oznamovatel skrze whistleblowing systém jednoduše odešle svůj podnět jako obyčejnou zprávu. Zásadní je také její zabezpečení, které oznamovatele drží od potenciálních problémů a odvet ze strany těch, na které oznámení odesílají. Whistleblowing platforma proto například neukládá IP adresy či cookies.
Pokud společnost vsadí na online platformu, vyhne se například také tomu, aby se zaměstnanec o nekalém jednání svěřil někomu externímu. Podle výše zmíněného průzkumu společnosti EY se totiž ukazuje, že 73 % z nich by zvažovalo v případě zaznamenání nekalého jednání se s touto skutečností svěřit například správnímu orgánu či advokátovi. Zatímco většina z respondentů by tak učinila pouze v případě, že by po interním nahlášení problému nebyla přijata ze strany vedení společnosti žádná nápravná opatření, celých 15 % by přestupek ohlásilo třetí straně bez ohledu na to, jak by se k jeho řešení firma postavila.
To však lze pomocí regulací on-line platforem účinně zabezpečit. Firmám totiž nabízí možnost podněty třídit a delegovat podle závažnosti na různé řešitele. Tento výběr pak může mít zásadní vliv na úspěšnost celého systému a v důsledku i spokojenost uvnitř firmy. Zatímco neexistuje jediná správná cesta a jak interní, tak externí pověřenec má své výhody i nedostatky, každá společnost se musí rozhodnout především na základě svých vlastních poznatků, principů a znalostí svých lidí. Přes vyšší náklady je výhodou externí pověřené osoby například také to, že při řešení závažnějších případů může díky omezenější znalosti fungování firmy zaručit oznamovateli absolutní anonymitu, objektivnost v řešení problému a vysokou odbornou způsobilost, která navíc nebude zbytečně zatěžovat samotné interní pracovníky dané společnosti.
„Pokročilé whistleblowingové nástroje umožňují mít navíc ve firmě vícero řešitelů a dělit jejich práci dle typu přijímaného podnětu. Tak lze nastavit, aby závažnější témata přijímala externí pověřená osoba, tedy například advokát a interní HR témata zůstala řešena uvnitř firmy,” komentuje výhody on-line platforem ve whistleblowingu Jan Sláma z FaceUp.
Podrobné srovnání whistleblowingové platformy s ostatními nástroji najdete zde.
NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol.
V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.
Whistleblowing v českých firmách – jen další byrokracie nebo příležitost?
Zaveďte NNTB – bezpečnou whistleblowingovou platformu, které důvěřuje už přes 3 360 firem, škol a úřadů.