Whistleblowing

Kdy vejde v účinnost zákon o ochraně oznamovatelů?

Helena Jezkova

• 4 min čtení

Zákon o ochraně oznamovatelů neboli zákon o whistleblowingu vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Tato tzv. směrnice o whistleblowingu vstoupila v platnost 17. prosince 2021, kdy zároveň uplynula lhůta pro její implementaci do českého právního řádu. Schválení českého zákona se po mnoha měsících jednání nyní blíží ke konci. Kdy pravděpodobně nabyde na účinnosti?

Aktuální stav zákona o whistleblowingu

O tom, proč se jednání o přijetí zákona o ochraně oznamovatelů protahuje, jsme psali v tomto článku. Za zdržení mohou volby do Poslanecké sněmovny 2021, které celý proces zpomalily, ale také různé názory na to, jak by měl zákon znít. V současnosti je návrh zákona zpět v Poslanecké sněmovně, kam jej vrátil k doplnění Ústavně právní výbor. Řeší se především dvě otázky:

Přestupky. Návrh donedávna počítal s tím, že se bude zákon vztahovat pouze na trestné činy. Pravděpodobně se ale rozšíří i na přestupky, a právě o tom budou další jednání mezi poslanci.
Anonymita oznamovatele. Anonymní oznámení požadují především protikorupční organizace Oživení, Rekonstrukce státu nebo Transparency International, podle nichž bude jinak zákon nefunkční. Názory se však velmi různí, především mezi politiky. Podle některých právě anonymita zabraňuje tomu, aby bylo možné oznamovatele chránit.

Obě tato témata historicky v návrzích zákona ukotvená byla, nicméně poslední návrh současného ministra spravedlnosti Pavla Blažka s nimi nepočítal. A právě s tím Ústavně-právní výbor nesouhlasí a navrhuje doplnění návrhu. Jakmile se poslanci i Ústavně právní výbor shodnou na finálním znění zákona, jeho schválení by již neměly stát v cestě žádné překážky.

Důležité je zmínit, že směrnice o whistleblowingu je od 17. 12. 2021 přímo účinná pro subjekty veřejného sektoru, k čemuž Ministerstvo spravedlnosti vydalo tuto metodiku.

Kdy nový zákon o ochraně oznamovatelů vejde v účinnost?

Nejpravděpodobnější scénář je ten, že nový zákon o ochraně oznamovatelů vejde v účinnost v červenci 2023. Přestože přesný termín zatím není znám, sama vláda uvádí, že plnění legislativních závazků vůči EU je její klíčovou prioritou, a slibuje, že schvalování nebude trvat déle než do konce tohoto roku.

Zákon o ochraně oznamovatelů vejde v platnost v den, kdy je vyhlášen ve Sbírce zákonů. Účinný, a tedy právně vymahatelný, začne být podle současného návrhu další měsíc (první den druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení). V praxi si tedy můžeme představit, že pokud by byl zákon vyhlášen 1. června, v účinnost vejde 1. července.

Již nyní ale mohou jednotlivci v případě nekalého jednání reagovat, a to online, písemně nebo osobně. Mohou k tomu využít dva způsoby:

oznámení prostřednictvím kanálu Ministerstva spravedlnosti (tj. vnějším oznamovacím systémem)
zveřejnění (v případě urgentního případu za konkrétních podmínek).

Koho se týká nový zákon o ochraně oznamovatelů?

Zákonem se budou muset řídit povinné subjekty. Mezi ty se řadí:

firmy nebo organizace, které zaměstnávají minimálně 50 zaměstnanců (k 1. lednu příslušného kalendářního roku),
zadavatelé veřejných zakázek,
vybrané orgány veřejné moci.

Sankce pro Česko

Již nyní je jisté, že bude Česká republika platit vysokou pokutu. Kvůli nedodržení termínu ji (a další členské země) totiž zažalovala Evropská komise. Kolik budeme muset uhradit? To se zatím přesně neví, víme však jistě, že to bude minimálně 50 milionů korun, za každý další den zpoždění Česku hrozí penále dalších 100 000 korun. Právě vysoká finanční pokuta je důležitým faktorem, který podtrhuje urgenci schválení zákona. Lze tedy očekávat, že s ním poslanci již nebudou dlouho otálet.

Historie průběhu schvalování zákona o ochraně oznamovatelů

Zákon o ochraně oznamovatelů vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Směrnice byla schválena již v roce 2019 a je označována také jako „Směrnice o whistleblowingu“.
O dva roky později, v prosinci roku 2021, vešla v platnost evropská směrnice garantující ochranu oznamovatelů a zakazující jakákoliv odvetná opatření. Směrnice ustanovuje povinnost zavedení vnitřního oznamovacího systému u povinných subjektů.
Na směrnici reagovalo Ministerstvo spravedlnosti, které spustilo oznamovací systém pro oznamovatele protiprávního jednání.
Návrh zákona prošel během posledních let několika úpravami. Zatímco ministryně spravedlnosti vlády Andreje Babiše, Marie Benešová, navrhovala v zákoně ponechat možnost anonymity i přestupky, současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek vlády je z návrhu vyřadil. O finálním znění zákona se rozhodne v průběhu tohoto roku.

Proč se vyplatí zavést whistleblowing systém NNTB?

Manažeři firem, které s whistleblowing systémem aktivně pracují, potvrzují, že dlouhodobě narůstá důvěryhodnost jejich společnosti v očích zaměstnanců. Zaměstnancí jsou ve firmě spokojenější a tím se snižuje i jejich fluktuace. Vnitřní oznamovací systém ale neslouží jen k nahlašování nekalého jednání. Firmy hlásí, že dostávají od svých zaměstnanců kreativní podněty na zlepšení procesů, které využívají v praxi. Společnosti navíc ušetří, protože mohou včas reagovat na rizika, která by mohla znamenat vysoké finanční škody. O zkušenostech firem jsme psali tady.

Pokud budete mít své řešení implementované včas, nezískáte pouze spokojené zaměstnance, ale vyhnete se také finančním sankcím za nesplnění zákonné povinnosti.

Týká se vás zákon o ochraně oznamovatelů a potřebujete se na něco zeptat? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.

Zdroje:

Jak vznikl projekt Nenech to být?

NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol.

V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 700 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například SPORTISIMO, Kiwi, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.