Whistleblowing

Zákon o ochraně oznamovatelů: Novinky a Aktuality 2023

Helena Jezkova

• 3 min čtení

Zákon o ochraně oznamovatelů vychází z evropské směrnice z roku 2019 a měl být schválen nejpozději 17. prosince 2021. O přijetí zákona o ochraně oznamovatelů se mluví bezmála dva roky (tématu jsme se podrobněji věnovali v článku Kdy vejde v platnost zákon o ochraně oznamovatelů). Schválení zákona se nyní blíží - v posledních týdnech proces schválení konečně nabírá na rychlosti. Důvodem jsou mimo jiné také vysoké pokuty od Evropské komise kvůli nezavedení zákona. V jaké fázi se nyní návrh whistleblowing zákona nachází?

Ochrana oznamovatelů se má rozrůst i na přestupky

Zákon o ochraně oznamovatelů má zaměstnancům zajistit právo na nahlášení protiprávního jednání bez odvetných opatření či postihů. V ČR však dosud nebyl žádný z návrhů zákona přijat. Poslední návrh zákona řešil ústavně-právní výbor, který doporučil Poslanecké sněmovně rozšířit a přidat do něj i přestupky. Doteď se měl nový návrh zákona vztahovat pouze na trestné činy.

Přísnější verzi zákona o ochraně oznamovatelů prosazuje například poslankyně hnutí STAN Hana Naiclerová, která vysvětluje:

“Přestupky tam chceme zařadit proto, aby oznamovatel nemusel posuzovat, jestli jde o trestný čin, nebo přestupek, protože leckdy ani právníci neumí na první dobrou posoudit, o jaký typ protiprávního jednání jde. Je to jednoduché pro ty, kteří to podávají, i pro ty, kteří oznámení zpracovávají.”

Jisté je, že kromě ochrany samotného oznamovatele se bude ochrana vztahovat také na osoby blízké i na osoby, které se na přípravě oznámení podílely.

Anonymita oznamovatelů

Aktuální je také téma anonymity whistleblowerů. Jakým způsobem bude zákon oznamovatele chránit? Bude zachována povinná anonymita všude, nebo pouze ve veřejném sektoru? To jsou otázky, které je nutné projednat. Pokud ale povinná ochrana anonymních oznámení neprojde, i tak bude pro firmy a instituce výhodnější přijímat oznámení anonymně. Plynou z toho totiž výrazně menší rizika i povinnosti.

„Podnikatelé obecně problematiku anonymních oznamovatelů vnímají se znepokojením a rozporuplně. Právě anonymnost umožňuje některým oznamovatelům dané jednání nahlásit jako nevhodné, zároveň pak nelze daného oznamovatele chránit, neboť není známa jeho totožnost,“ říká Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Anonymní oznamování chtějí do zákona prosadit neziskové organizace, například podle Transparency International je zákon bez anonymity nefunkční.

Ministerstvo spravedlnosti zřídilo whistleblowingový kanál pro veřejnost

Kromě firem svůj kanál pro whistleblowing zřídilo i Ministerstvo spravedlnosti, které se chystá pro tyto účely ustanovit samostatný odbor. Ten by měl kromě shromažďování a posuzování oznámení fungovat i jako poradenství pro zaměstnavatele a širokou veřejnost.

ČR za pozdní schválení zákona zaplatí

Potřebu dotáhnout schválení zákona o ochraně oznamovatelů začínají pociťovat nejen firmy, ale už i stát. Protahování jednání se totiž začíná hodně prodražovat. Kvůli pozdnímu přijetí zákona nyní čelí Česká republika žalobě od Evropské komise. Zaplatit budeme muset minimálně 50 milionů korun a dále navíc penále v očekávané výši 100 000 Kč za každý další den. Přesná částka zatím není jistá. Kromě Česka čelí žalobě dalších osm členských zemí Evropské unie, mezi nimi například Německo nebo Maďarsko.

Co z toho všeho plyne? Schválení zákona o ochraně oznamovatelů je na spadnutí. Nově by se měl pozměňovací návrh vztahovat na trestní činy a přestupky, Sněmovna bude ale řešit také palčivou otázku anonymity oznamovatele. O tom, v jakém znění návrh projde, bude jednat ve třetím čtením pravděpodobně v dubnu 2023. Přijetí zákona se očekává v létě 2023.

Zákon o ochraně oznamovatelů se týká všech firem a organizací s více než 50 zaměstnanci. Ty budou povinny zřídit bezpečný oznamovací kanál, který umožní posílat oznámení. Zároveň budou muset pověřit nestrannou osobu, která bude oznámení přijímat a prošetřovat. Podívejte se, jak se připravit na zákon o ochraně oznamovatelů.

Týká se vás zákon o ochraně oznamovatelů a potřebujete se na něco zeptat? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.

Zdroje:

Jak vznikl projekt Nenech to být?

NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol.

V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.