4 důvody, proč se vyplatí zavést anonymní whistleblowing z pohledu zákona o ochraně oznamovatelů

Patříte mezi firmy, které mají více než 50 zaměstnanců a dotkne se vás zákon o ochraně oznamovatelů? Ačkoli původní návrh zákona vyžadoval přijímat anonymní oznámení, nejnovější návrh zákona, který schválila Poslanecká sněmovna, povinnost anonymních oznámení výslovně nevyžaduje. Zvažujete, jestli přijímat anonymní podněty od zaměstnanců nebo pouze ty podepsané? V tomto článku se dozvíte, proč se vám hned z několika důvodů vyplatí přijímat i anonymní. 

1. Díky anonymitě budou oznamovatelé řešit problémy spíše v rámci firmy než s Ministerstvem spravedlnosti

To největší riziko pro firmy není pokuta za nezavedení whistleblowing systému, ale zaměstnanec, který místo vnitřního systému využije systém externí.        

Podle zákona musí “povinný subjekt zajistit uveřejnění informací umožňujícím dálkový přístup o způsobech oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstvu”. To znamená, že firmy mají povinnost whistleblowery informovat i o možnosti podání podnětu prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti. Oznamovatel se tedy v procesu podávání oznámení ocitne “na křižovatce”, kde se rozhoduje, jakým způsobem oznámení podá. 

Čím snazší je pro něj podat oznámení interně, tím spíše nebude problém řešit prostřednictvím ministerstva. A v tomto případě anonymita hraje zásadní roli, protože dává oznamovatelům pocit bezpečí. Přijímáním anonymních oznámení snížíte pravděpodobnost, že se zaměstnanci místo vás obrátí například na Ministerstvo spravedlnosti, média, policii, inspekci a další instituce, které jim anonymitu umožňují. 

Whistleblowing systém NNTB umožňuje obě varianty posílání oznámení:

• Anonymní podněty - V oznamovacím formuláři je defaultně nastavená anonymita. Oznamovatel má možnost zrušit anonymitu a uvést své jméno.
• Neanonymní podněty - V oznamovacím formuláři je povinné políčko na určení identity.

2. Na anonymní oznámení se nevztahují zákonné povinnosti 

Pokud obdržíte podepsané oznámení, jako povinný subjekt musíte podle zákona splnit řadu povinností, jako jsou například: 

• Na oznámení reagovat a vyšetřit ho v zákonem stanovených lhůtách.
• Informovat oznamovatele o krocích provedených v rámci šetření jeho oznámení.
• Zajistit, že odesílatel oznámení obdrží potvrzení o jeho přijetí.
• Archivovat oznámení po dobu 5 let, atd. 

Pokud udělá povinný subjekt v procesu zpracování oznámení chybu, hrozí mu za ni pokuta až 1 mil. Kč. Naopak anonymní podnět není zákonem upravený a je pouze na firmě, jak s ním bude pracovat. Když tedy uděláte při práci s anonymním podnětem nějakou chybu, postihy vám nehrozí. 

3. Anonymní oznámení výrazně snižují riziko, že unikne identita oznamovatele 

Právě únik dat a citlivých informací představuje největší riziko nepříjemností a vysokých pokut plynoucích ze zákona o ochraně oznamovatelů. U podepsaných oznámení se mnohonásobně zvyšuje šance, že identita oznamovatele unikne, ať už lidskou chybou (neodhlášení se z počítače, prořeknutí se) nebo chybou bezpečnostní. Pokud se firma rozhodne přijímat oznámení nepodepsaná, pravděpodobnost úniku identity a z toho plynoucích pokut se jí povede minimalizovat. 

4. Anonymita zabrání možným pokutám za odvetná opatření 

Podle zákona o ochraně oznamovatelů může firma dostat pokutu až 1 000 000 Kč za odvetná opatření proti oznamovateli, mezi které patří například: 

• rozvázání nebo neprodloužení pracovního poměru  
• zproštění výkonu služby   
• odvolání z místa vedoucího zaměstnance
• uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu,
• snížení mzdy, platu nebo odměny
• přeložení nebo převedení na jinou práci nebo na jiné služební místo,
• neumožnění odborného rozvoje,
• změna pracovní nebo služební doby,
• a další. 
    

Pokud whistleblower pošle podepsané oznámení a zaměstnavatel mu později například nebudete chtít prodloužit pracovní poměr z důvodu nespokojenosti s pracovními výsledky, hrozí, že se to obrátí proti firmě. A to platí i v případě externího dodavatele, který tak může tuhle část zákona výrazně zneužít. 

Neznáte-li identitu oznamovatele, nelze žádnou akci za odvetná opatření považovat. A pokud whistleblower vystoupí z anonymity až po opatření, které by šlo považovat za odvetné, pokuta nehrozí. 

Statistiky o whistleblowingu mluví jasně 

Ať už zákon vyžaduje nebo nevyžaduje příjem anonymních oznámení, je anonymní whistleblowing vždy funkčnější, což potvrzují reálné zkušenosti firem: 

• Přes 58 % všech oznámení obdržených firmami se zavedeným whistleblowingem je anonymních (Whistleblowing report, 2019). 
• A oznámení závažnějších podvodů a problémů jsou anonymní téměř vždy
• Díky funkčnímu whistleblowingu je odhaleno 43 % veškerého neetického jednání v organizacích (3x více než interním a 10x více než externím auditem). Navíc funguje jako jeho prevence.

Týká se vás zákon o ochraně oznamovatelů a potřebujete se na něco zeptat? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou. 

Jak vznikl projekt Nenech to být?

NNTB vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo NNTB používat 1 800 škol.

V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti NNTB využívá více než 2 200 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.